Nebudeme si nic namlouvat, vztahy jsou jak krásné, tak zrádné. Někdy je to pohádka z červené knihovny a někdy to prostě nevyjde.

Proč?

Přestože to je to první, na co k blížícímu rozpadu ptáme nebo na co se naopak snažíme přijít a někomu to vysvětlit je, proč se vlastně rozcházíme. Když to vezmeme kolem a kolem, je vcelku „jedno“, jaký důvod máte – důležité je, že vy jako člověk, svobodná bytost, jste přestal z nějakého důvodu být ve vztahu spokojený.

Určitě?

Jste dospělý, a proto byste si měl být jistý následky svých rozhodnutí. Pokud tedy máte skutečně potřebu vztah ukončit, otestujte několikrát sám sebe, že jste si tím opravdu jistý. Nemáte pouze přechodnou krizi ve vztahu? Neštve vás na ženě něco, co by bylo možné s ní prodiskutovat a na čem byste mohli společně zapracovat?

Jak se efektivně rozejít a neubližovat více, než je nezbytně nutné?

Je potřeba jednat se ženou jako (překvapivě) se ženou. Berte v potaz fakt, že ženy jsou více emotivní. Zejména v afektu (který při rozchodového rozhovoru s největší pravděpodobností nastane) se ženy mohou často uchylovat k citovým výlevům, prudkým emočním změnám a verbální agresi – jinou zbraň totiž proti mužům nemají (nebo si to alespoň myslí).

Zde je několik bodů, kterých byste se měl rozhodně při rozchodu držet:

·         Mluvte o sobě.

Vypusťte věty typu „Ty jsi taková…“ a „Ty jsi udělala…“ – mluvte o sobě, jaký jste vy, co chcete vy, proč to chcete a co k tomu potřebujete.

·         Buďte upřímný.

Ve chvíli, kdy si ujasníte, proč se rozcházíte, o tom ženu informujte. Buďte věcný, nekritický, vyjevte, co cítíte. Pozor na přehnanou stručnost, kterou žena nemusí správně pochopit.

·         Poděkujte jí.

Přes to všechno, co máte za tebou (ať už vaše známost trvala jakkoli dlouho), jistě vám tato zkušenost něco přinesla. Řekněte své partnerce, za co si jí vážíte, v čem vám pomohla, co pro vás udělala pěkného a co jste se díky ní naučil a co jste si uvědomil. Je to hezké gesto „na rozloučenou“ a zpětná vazba je pro oba velmi podstatný prvek v rámci rozchodu.